Kapitola 23.
Vánicový kožich vylezl z doupěte.Vzal si z hromádky vránu a začal přežvikovat.Všichni válečníci už šli lovit nebo na hlídku.Vylezl ven z tábora.Sníh jakoby zmizel.Zavětřil.Ucítil holuba.Začal se plížit.Holub,posedával u stromu.Vánicový kožich rychle skočil a zahryznul se mu do krku.Vzal holuba a zahrabal ho.Ucítil myš.Skrčil se.Myš byla u padlého stromu.Vánicový po ní skočil a zahryznul ji.Zahrabal myš tam,kde byl holub.Tentokrát ucítil pach veverky.Veverka byla na stromě,vyhublá.Potichu vyšplhal po stromě a veverku zakousl.Vyhrabal myš a holuba a odnesl je.Vlezl do tábora a hodil kořist na hromádku.Mrkvová tlapa ležela,u válečnického doupěte.Lehl si k ní a olíznul jí ouško.,,Mrzí mě změny jsi stratil otce,"řekla.,,Nechci o tom mluvit,"řekl.,,Chápu,mí rodiče jsou oba dva mrtví.",,Jak zemřeli?",,Můj otec,Myší ocas,zemřel na zelený kašel a má matka,Liščí srdce,víš jak zemřela,.Jediná rodina jsi ty,Pampelišková záře a její druh a koťata.",,Aha,to je smutný.",,Jo,ty máš aspoň tři sourozence,matku,polo-sourozence,nevlastního otce a mě.",,Ano,chápu,"řekl Vánicový.Chápal svou družku.,,Jdu se podívat na koťata své sestry,jdeš se mnou?",,Ano,podívám se ještě na Lví kožešinu,je to sestra mého otce."Vánicový kožich a Mrkvová tlapa se vydali ke školce.Mývalokotě a Flíčkokotě si hráli před vchodem.Jeho budoucí učedník byl hravější než,Flíčkokotě.Flíčkokotě,uviděla starou pampelišku a začala do ní foukat.,,Všichni co jsou schopni ulovit si vlastní potravu,ať se shromáždí pod skálou!"Vánicový a Mrkvová si lehli před skálou.,,Chtěl bych vám říci že Tygří tlapa čeká koťata a proto se stane matkou!Můžete se rozejít!",,Tygří tlapa je družka Jalovcového měsíce,"řekla Mrkvová tlapa.,,Aha."