Kapitola 10.
Všude byl sníh.Vánicový běžel za Mrkvovou tlapou.Včera jí požádal zda by byla jeho družka,ona to příjmula.Jeho hustý kožich plápolal ve větru.V zimě mají kočky Třešňového klanu velmi hustý kožich.Uviděl před sebou Rybízovou srst,sestru zástupkyně.,,Rybízová srsti,kde je Mrkvová?",,Šla na hlídku, a ty jdeš na skupinový lov.",,Děkuji,kdy je ten lov?",,Za chvíli,jdu tam taky,pojď,"pobídla ho kočka.Dva válečníci se rozběhli k vchodu tábora.Seděla tam skupinka válečníků.Vánicový se posadil mezi své sestry,Temné srdce a Sojčí píseň.,,Jdeme!"Zavelel Jalovcový měsíc.Vánicový doběhnul k veliteli.Velitel běžel svižně.,,Měsíci,kam jdeme lovit?",,Na Jelení louce je plno králíků, a musíme i zaujmout bojový postoj,podle všeho tam naše hlídka objevila válečníky Oblačného klanu,"řekl kocour a přidal.Za ním běžel huňatý Hnědý ocas,nadále Zrzavá bouře.Vánicový také přidal,jenže velitel je ta největší kočka v klanu a taky nejrychlejší,s tím největším kožichem a nejdelšími "nohy".Brzy dorazili na Jelrní louku.Ale tam uviděli věci.Oblačný klan!A spokojeně tam lovil.Jalovcový měsíc vykřikl bojový pokřik a vylezl.Vánicový ho ale předehnal.Doběhl skoro až ke kočkám a odrazil se.Skočil na nejbližší kočku a zakousnul se jí do krku.Byl to učedník.Měl slabý kožich.Převalil učedníka na záda a začal mu párat břicho.Učedník písknul a utekl.Všiml si šedomodré kočky s bílými skvrnami.Zástupkyně!Skočil na ní.Kočka stratila rovnováhu a spadla k zemi.Vánicový jí škrábnul.Kočka pískla bolestí a utekla.Podilval se na sníh...Byl plný krve Oblačných válečníků a chlupů Třešňových válečníků.Válecčníci Oblačných brzy utekli.